Menu
Menu
Z čeho se pivo vaří? Přečtěte si o jednotlivých ingrediencích.
Všechny alkoholické nápoje spojuje jedna věc. K jejich výrobě je zapotřebí nějaká forma zkvasitelného cukru. U vína se k jeho výrobě používají drcené hrozny. U piva zase obilné zrno. Třeba sladový ječmen, pšenice, čirok nebo dokonce jejich kombinace. I takové věci mají vliv na výslednou chuť nápoje.
Jak vlastně zrno přeměnit na zkvasitelný cukr? Obnáší to několik kroků. Nejprve je třeba namočit ho do vody. Potom ho nechat vyklíčit. Následně vysušit v peci, kde se změní na slad. Na výslednou chuť piva má vliv i to, jak dlouho a při jaké teplotě sušíme. Pak už je potřeba ho jen nadrtit. Tím vznikne sladový šrot.
Naši sládci pak pokračují takzvaným „vystíráním“. O co jde? Sladový šrot smíchají s horkou vodou. Probudí tak enzymy obsažené ve sladu. A ty pak konečně nastartují proces, při kterém se škrob začne měnit na cukr. Takhle směs označovaná jako rmut se po tom přefiltruje. Na konci zbývá sladká zkvasitelná kapalina označovaná jako sladina.
V této fázi přichází na řadu chmel. Ten má tvar drobných kuželovitých šišek a pivu dodává hořkost. Smíchaný se sladinou se vaří ve varném kotli. Vaření zajišťuje stabilizaci a sterilizaci směsi. A taky určuje barvu a chuť výrobku. Když je dovařeno, směs je třeba zchladit. Pak do hry vstupují kvasinky.
Proč se pivu přezdívá tekutý chleba? Zadělávání těsta ani vaření piva se neobejde bez kvasinek. Ty se přidávají do sladiny, kde přeměňují cukry na alkohol a oxid uhličitý. Tomu říkáme fermentace. Po fermentaci následuje zrání piva v tancích nebo sudech. Poté se pivo filtruje, aby se odstranily drobné částice kvasinek nebo bílkovin, kvůli kterým by se pivo mohlo zakalit. Poté lze pivo stáčet do lahví, plechovek nebo sudů. Ani s kvasinkami se to nemá jen tak. Existuje jich mnoho druhů různých kvalit. Také jejich výběr ovlivňuje výslednou chuť piva.
